Projektové analýzy

Projektové analýzy představují dokumenty, které jsou přikládány k žádosti o spolufinancování projektu ze strukturálních fondů EU. Jejich hlavním cílem je zhodnocení projektu z hlediska vnitřní konzistence, vnější provázanosti na již uskutečněné záměry, realizovatelnosti projektu a jeho prospěšnosti pro cílovou skupinu. Projektové analýzy zahrnují:

• logický rámec projektu
• analýzu potřeb cílových skupin projektu
• studii proveditelnosti projektu
• analýzu CBA (Cost-Benefit Analysis)

Logický rámec projektu

Logický rámec představuje analytický prostředek, který je nedílnou součástí žádosti o projekt. Jeho hlavním cílem je charakterizování vzájemných vazeb uvnitř navrhovaného záměru a zachycení celkové logiky a hlavního přínosu projektu. Tato metoda je tedy vhodná jak k identifikaci a analýze problémů, tak i k definování cílů a určení konkrétních aktivit, které k řešení těchto problémů povedou. Z vypracovaného logického rámce lze tedy posuzovat nejen vhodnost a přiměřenost řešení problému, ale i uskutečnitelnost a trvalou udržitelnost projektu.

Tento typ analýzy má podobu maticového schématu, v němž se uplatňuje vertikální a horizontální logika projektu.

Uplatnění metodiky logického rámce je důležité nejen ve fázi přípravy projektu, ale je klíčovým nástrojem i pro jeho implementaci a v neposlední řadě i pro jeho hodnocení. Klientům zpracování logického rámce umožňuje:

• ujasnit si vizi projektu
• detailně projekt naplánovat
• usnadnit následné řízení projektu
• vyvarovat se tak nepříjemných překvapení v průběhu realizace projektu.

Vertikální logika projektu symbolizuje vztah příčina-důsledek mezi aktivitami a cíli na různých úrovních matice a měla by vést k odpovědím na tyto otázky:

• Jaké činnosti vedou k očekávaným výstupům?
• Jaké výstupy zajistí dosažení účelu projektu?
• Jak dosažený účel projektu přispěje k naplnění globálního cíle?

Horizontální logika přiřazuje jednotlivým úrovním cílů a aktivit ukazatele úspěšnosti projektu, informační zdroje a předpoklady, za nichž bude zamýšlených aktivit dosaženo. Na základě horizontální logiky lze zodpovědět tyto otázky:

• Čeho chce projekt dosáhnout?
• Jak poznáme, že bylo dosaženo daných výstupů/cílů?
• Kde získáme informaci, která umožní výsledky ověřit?
• Co musí/nesmí nastat, aby projekt uspěl?

Analýza potřeb cílových skupin

Projekty (zejména z oblasti rozvoje lidských zdrojů) jsou zpracovávány za účelem pomoci určité skupině obyvatel – tzv. cílové skupině. Pro posouzení přínosů projektu je při podávání žádosti o poskytnutí finančních prostředků ze strukturálních fondů EU nutné v rámci této analýzy prokázat zájem cílové skupiny o výstupy projektu a prospěšnost, resp. potřebnost těchto výstupů pro cílovou skupinu.

Analýza potřeb nejčastěji obsahuje následující položky:

• vymezení cílové skupiny;
• velikost a popis struktury cílové skupiny;
• vymezení významných podskupin v rámci cílové skupiny;
• vlastní definici potřeb cílové skupiny;
• prokázání zájmu cílové skupiny o zapojení do projektu;
• analýzu potřeb trhu práce z hlediska:
  • poptávky po lidských zdrojích a
  • nabídky lidských zdrojů.

Analýza potřeb cílových skupin je vhodným nástrojem k posouzení celkové poptávky cílové skupiny po projektu i ke zhodnocení jeho udržitelnosti. Její zpracování žadatelům umožňuje:

• ujasnit si, proč chtějí daný projekt realizovat
• udělat si představu o velikosti cílové skupiny
• zjistit skutečné potřeby cílové skupiny
• kriticky zhodnotit své služby i služby konkurence poskytované cílové skupině

Studie proveditelnosti (Feasibility Study)

Studie proveditelnosti je analytickým dokumentem poskytujícím nezávislý pohled na projekt žádající o podporu z fondů Evropské unie. Jejím cílem je prověření životaschopnosti a přínosů projektu na základě identifikování faktorů, které mohou realizaci záměru negativně ovlivnit nebo jsou naopak pro uskutečnění projektu nezbytné. Tato metoda bývá využívána také k posouzení více možných variant řešení projektu.

Struktura studie proveditelnosti je závislá na typu posuzovaného projektu, obecně lze však stanovit tyto tématické okruhy:

• charakteristika projektu
• analýza trhu (včetně marketingové strategie a marketingového mixu)
• management projektu, řízení lidských zdrojů
• technické a technologické řešení projektu
• finanční plán
• hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu
• analýza rizik (citlivostní analýza).

Kvalitně zpracovaná studie proveditelnosti žadateli umožní efektivně posoudit, zda:

• byla vybrána nejlepší možná varianta
• je přesně vymezena cílová skupina a její potřeby
• zda plánované aktivity v rámci projektu reflektují tyto potřeby
• jsou zajištěny dostatečné kapacity pro projekt (finanční zdroje, lidské zdroje, reálný časový harmonogram apod.)
• je daný projekt udržitelný
• byla identifikována všechna možná rizika apod.

Zásadním přínosem studie proveditelnosti je tedy získání informací, na jejichž základě je žadatel schopen učinit rozhodnutí o investici, spolufinancujícímu subjektu pak zpracované materiály usnadňují rozhodování o přidělení dotace. Studie proveditelnosti je tedy jedním ze základních přístupů sloužícím pro detailní naplánování projektu i pro jeho následnou administraci.

Analýza CBA (Cost – Benefit Analysis)

Analýza CBA je jedinou metodou hodnocení veřejných projektů, která je obecně v souvislosti s projekty financovanými z fondů Evropské unie používána. CBA je založena na porovnání vstupů (nákladů) a výstupů (přínosů), které měří v peněžních jednotkách a převádí je do podoby peněžních toků. Tato metoda je vhodným nástrojem pro posouzení různých variant (včetně varianty nulové) jednoho projektu. Díky transformaci nákladů a přínosů na peněžní toky umožňuje také vzájemnou komparaci několika, a to i zcela odlišných projektů z hlediska jejich přínosu pro společnost.

Kvalitně zpracovaná CBA analýza žadatelům poskytne odpovědi na otázky:

• jaké dopady bude mít realizace projektu na žadatele a cílovou skupinu?
• jaké další subjekty realizací projektu něco získají nebo ztratí?
• jaká je finanční proveditelnost projektu a jeho návratnost?
• jaké varianty projektu či alternativní záměry mají být realizovány?

Analýza CBA je oblastí, kterou se společnost zabývá i v rámci své výzkumné činnosti. V rámci vědeckovýzkumného projektu Možnosti využití specifických místních zdrojů pro ekonomický rozvoj vybraných venkovských regionů se soustředěnou podporou v Pardubickém kraji vypracovala vlastní metodiku zpracování této analýzy a její rozšíření na tzv. komplexní analýzu CBA, která umožňuje efektivní a objektivní posouzení hodnocených projektů a vyloučení chyb, kterých je možno se při použití standardní CBA dopustit.